Kalamita selhání

Selhání vlastníků lesa, zákona o lesích, lesnických firem, vlády a politiků, akademiků a vědců je větší problém než kůrovec

Kůrovcová kalamita latentně propukající posledních už 15 let odhaluje úroveň nefunkčnosti celého společenského modelu opírajícího se o aktuální úroveň rozdělení práce a kompetencí na bází ochrany soukromého zájmu nad zájmem celé společnosti.

Na úrovni ČR selhala vláda podepsáním dohod na omezení vlivu klimatických změn, výsledekem bylo spalování dříví v elektrárnách. Investice do pěstební činnosti či zalesňování nebo vyzdravení porostů a aplikace melioračních opatření budování hrazení bystřin či nádrží se nedělo. Zemědělsky nevyužívané plochy se nezalesňují a tak proti změnám klimatu neděláme vlastně nic.

Lesnické firmy v čele se státním podnikem Lesy ČR byrokratickým způsobem omezují svá rizika na úkor kvality, skrze zákon o veřejných zakázkách a v jeho dikci vytváří zisk na úkor kvalifikované zaměstnanosti a nákladů pěstební činnosti.

Vlastníci lesa po modelu zemědělců hledají cesty minimalizace nákladů a maximalizace dotací a systémová opatření na preventivní akce proti rizikům šíření nemocí a škůdců na porostech nerealizují účinně na celé ploše. Na výzvu státní moci odmítají realizovat preventivní opatření a nyní žádají o odškodnění za zničené porosty či omezení těžeb. Neexistuje koordinovaná akce na území všech vlastníků lesa. To je přeci ráj pro predátora,  kterého ještě lesnické firmy rozvážejí po celé republice. V této situaci však naprosto selhává stát, který nevyhlásil krizovou kalamitní situaci, do které by zapojil všechny nutné prvky eliminace škod. Ministerstvo zemědělství nemá šanci tuto situaci zvládnout samostatně bez vazby na budoucnost ekonomiky vlastníků lesa a zpracovatelů.

Doposud neexistuje prognóza vývoje jak šíření kůrovce, tak opatření nutných na jeho tlumení. Čísla se pohybují od 8 mil. m3 ročně do 20 mil. m3 ročně a dokonce i 50 mil. m3 a to po dobu příštích minimálně 5 let.  Celková zásoba dříví v našich lesích je 750 až 850 mil. m3 , to taky doposud přesně nevíme, ale v případě ročních těžeb na úrovni 50 mil. m3 se během 5 let sníží zásoba o 250 mil. m3 a klesne přírust a po skončení kalamity bude těžba dříví v ČR omezena na úroveň etátu max 13 mil. m3 z dnešních 24 mil. m3. ( v roce 2006 byl max na úrovni 18,6 mil. m3, zdroj UHUL, publikováno v LP 05/06) Citace z textu článku: "Na základě předložených podkladů a provedených výpočtů lze konstatovat, že:
- Decenální vyrovnaný výhled vývoje etátu* vypočítaný z modelových těžebních procent v lesích na území ČR na základě dat SLHP pro období 2005–2065 činí 135,2 mil. m3 hr. b. k., jeho roční výše činí 13,52 mil. m3 hr. b. k."

Akademická obec nereflektuje v plné míře dostupné znalosti o nutnosti změn v lesnických postupech nutných na adaptaci krajiny a lesů na změny klimatu a aktuální zlomové znalosti kterými disponuje neumí prosadit do praxe. I když významné varování přišlo už v roce 2006.  Problematiku českých lesů obecně se snažil popsat v roce 2006 dokument s názvem „Stanovisko vědců a odborných pracovníků k ochraně českých lesů“ podepsaný postupně celou řadou tuzemských i zahraničních vědeckých kapacit. K podpoře materiálu se okamžitě přihlásilo ministerstvo životního prostředí, neboť vědci pojali problematiku značně ekologicky.

Stav lesů je podle nich špatný, druhové složení (zejména kvůli vysokému podílu smrku) nevyhovující, lesní půda překyselená, zvěř přemnožená. „Špatný stav lesů - hynutí porostů, ztráta odolnosti, kalamity, nízká biologická diverzita, pokles retenční schopnosti a dalších funkcí lesů, eroze - má několik příčin. Většina z nich souvisí se způsobem hospodaření. České lesnictví totiž konzervativně trvá na hospodářském modelu stejnověkého lesa a paseky,“ konstatuje se v dokumentu.

Tím získává navrch povrchni ideologická podoba opatření ekologicky zaměřených organizací odtržená od ekonomické reality. Výsledkem může být snížení zastoupení smrku o 45% nebo na 45% plochy lesů. Co to znamená pro zpracovatele je jasné. Stále totiž schází komplexní vyjádření stavu a vhodných opatření. Zapouzdření se v pozicich byrokratismu a partokratismu neposkytuje dostatečně kritické zázemí pro hledání příčin a jejich eliminaci. Rozhodnutí o transfromaci lesního hospodářství na krajinně ekologické znamená zásadní změnu která se dotkne desítek tisíc a stovek tisíc lidí (rodin)  dnes pracujících v oborech lesa a dřeva.

Schopnost dřevozpracujícího průmyslu absorbovat významnou část kalamitního dříví v ČR neexistuje z důvodu odmítnutí jeho rozvoje. Vláda ani MPO nikdy nepřijali výzvu dřevozpracovatelů o vysokém potenciálu tohoto odvětví vážně a tak se zde nebudují efektivní zpracovatelské kapacity schopné dynamicky aplikovat i krizové scénáře vývoje zpracování dříví z  kalamit v lesích, které se prostě periodicky vyskytují. Celková kapacita dřevozpracujícího průmylsu v ČR v primárním zpracování se pohybuje na úrovni od 15 mil. m3 do max 18 mil. m3 ročního zpracování. Spotřeba v energetice palivového dříví,štěpek a pilin dosahuje úrovně max 11 mil. m3.

Racionálně tak pro rychlé zlvádnuti kalamity existují pouze dvě možnosti. První je nechat kůrovce dokončit své dílo a zabránit jeho další šíření důslednou prevencí a maximaizovat úsilí na obnovu lesů To znamená hlabně náklady a někdo to bude muset zaplatit, třeba konfiskací majetku vlastníku lesa neschopných plnit své povinnosti.To je ale nemožné bez právní úpravy směřující až k ústavě. Takže tady se zdroje nenajdou jiné než státní a zaplatíme to zase všichni.  Druhá možnost je mobilizovat program energetického využití napadeného dříví a zmírnit tím ekonomické dopady ztrát vlastníků lesa a zajistit tak trochu zdrojů na obnovu porostů. Zpracovatelé průmylsově využitelného dřeva si musí pohlídat, aby je energetická spotřeba dříví neodstavila úplně.

Ve střednědobé perspektivě (v případě prognózy gradace kůrovcové kalamity a odumírání smrkových porostů příštích 10 let) je možné a hlavně nutné zahájit inovaci celého odvětví dřevozpracujícího průmyslu na základě Schumpeterovských konceptů kreativní destrukce.  Jinak hrozí prohloubení české cesty komformismu a závislosti na vnějších faktorech vývoje v Evropě a ve světě.  Příležitost skokové změny na krizi v lesnictví zde máme díky vývoji technologii a znalostí. Stačí do tohoto vlaku naskočit a nezbrzdit ho.

IČ: 28335627
Zapsáno Krajským soudem v Brně, oddíl C, vložka 62072

Korespondenční adresa: 

Sadová 4152, 767 01 Kroměříž